Stránky

Cold krém proti akné

(poslední úprava 11. března 2013)

Při čtení Internetu jsem zavadil o informaci, že někteří úspěšně léčí akné krémem Pond's Cold Cream. Tento krém se u nás neprodává a neprodává se u nás ani nově v licenci coby Dove Deep Cleansing cream.

Když jsem se pokoušel ze složení vyzjistit, proč tento krém je účinný proti akné, dospěl jsem k tomu, že je to pravděpodobně pro obsažený borax. U příležitosti tohoto hledání jsem došel k myšlence, že krém sice nelze zakoupit, ale není obtížné si vyrobit vlastní.

Cold krém, podobně jako jiné krémy, má 3 (resp. 4) základní složky:
  • olej,
  • vodu a
  • emulgátor (např. včelí vosk + borax). Emulgátor slouží ke sloučení vodní a olejové fáze.

Nabízí se tudíž možnost vytvořit si nejen vlastní "Pond's Cold Cream", ale ještě jej patřičně vylepšit, např. výběrem olejů, které budou již samy o sobě proti demodexu účinné. Obecně se nedoporučuje používat syntetické (minerální) oleje, mj. proto, že se téměř nevstřebávají a zůstávají na povrchu pokožky. Na druhou stranu se můžete dočíst, že minerální oleje (taktéž ricinový olej a olivový olej) udusí roztoče a minerální olej byl součástí receptury Pond's Cold Cream. Krém používám zhruba měsíc a zatím jsem s jeho výsledky velmi spokojen, proto jsem se rozhodl poznatky zveřejnit.

Nemám váhy, tak berte následující množství jednotlivých složek jako orientační. Základní složky jsou
  • olejová fáze ca 50 % a
  • vodní fáze ca 50 %.
Při větším poměru vody může být obtížné pomocí včelího vosku a boraxu dosáhnout emulze. Potřebné množství vosku: okolo 10 % krému, množství boraxu: co nejvíce (odhadem 5 až 10 % vodní fáze, tj. 2 až 5 procent výsledného produktu).

Postup výroby: připravujete zvlášť olejovou fázi tak, že do ní vložíte včelí vosk a zahříváte, dokud se vosk nerozpustí, asi na 70 °C. Vedle si připravíte vodní fázi, kterou ohřejete na podobnou teplotu, což mimochodem umožní rozpustit více boraxu. Je-li vosk v oleji teplem rozpuštěn, můžete smíchat obě fáze a potom nechat zchladit. Není-li dostatek vosku, zůstávají fáze částečně stále oddělené (drobné bublinky). Výsledek obsahuje přibližně 2 až 5 procent boraxu, což by měl být produkt účinný proti demodexu.

Jak jsem naznačil na začátku článku, nezůstal jsem u tohoto postupu. Mnoho zdrojů uvádí úspěch léčby ekzému a lupénky (eczema, psoriasis) konopným olejem (hemp seed oil). Přitom tyto kožní nemoci by mohly mít spojitost s demodexem. Akné se léčí olejem z rakytníku řešetlákového (SBT oil, sea-buckthorn oil). Nevýhodou oleje z rakytníku je jeho výrazné oranžové zabarvení (beta karotenem), které vypadá na pokožce mimořádně nepřirozeně a které poškozuje oblečení tím, že jej obarvuje.

Další obohacení krému v mém případě je o epsomskou sůl (síran hořečnatý), které lze odhadem rozpustit při vyšší teplotě asi 40 % ve vodní fázi (tj. rozpustit co nejvíc). Považoval bych za hloupost nepřidat oxid zinečnatý (ZnO) a síru, oboje do olejové fáze. Oxid zinečnatý je rozpustný v silných zásadách a v silných kyselinách. Má neodborná interpretace je taková, že jej lze snadněji rozpustit v olivovém oleji, který je z tabulek znám jako olej s velkou schopností neutralizovat překyselený organismus. Oxidu zinečnatého přidávám zhruba 5 až 15 procent výsledného produktu, síry asi 5 až 10 % výsledného produktu. Při spodních koncentracích je výsledný krém zcela v mezích, kdy jej můžete aplikovat a jít poté ven, neboť krytí není silné.

Souhrn:
  • Olejová fáze ca 50 % krému, skládá se např. z:
    • konopného oleje (zamýšlen proti demodexu),
    • oleje z rakytníku (proti demodexu),
    • sádla, jojobového oleje (penetrant),
    • tea tree oleje, eukalyptového oleje, mentolu, metyl salicilátu (wintergreen), kafru (proti demodexu),
    • olivového oleje (za účelem zlepšení rozpustnosti oxidu zinečnatého),
    • kosmetické vazelíny, kosmetického minerálního oleje či ricinového oleje.
  • Vodní fáze ca 50 %, do ní rozpustit:
    • co nejvíce boraxu (tj. zhruba 2 až 5 % boraxu v krému),
    • co nejvíce síranu hořečnatého (tj. zhruba 2 % síry v krému).
  • Krém obsahuje také ca 10 % včelího vosku (nezbytný emulgátor), 5 až 15 % oxidu zinečnatého a 5 až 10 % síry; tyto při výrobě míchat nejprve do olejové fáze.

Intenzivně míchat několik minut. Uchovávám v ledničce, aplikuji poté, co pleť umyju sírovým mýdlem. Velkou výhodou je, že po vysušení pokožky sírovým mýdlem a použití krému pokožka není suchá (jako bývá v případě krému s oxidem zinečnatým, sírovým mýdlem, boraxem).

Včelí vosk lze zakoupit v prodejně s včelími produkty. Olej z rakytníku, konopný olej v lékárně či v bioprodejně. Borax, síru (prášková, sublimovaná), oxid zinečnatý a síran hořečnatý zejména v prodejně chemikálií. Síru jsem se snažil vyptat v lékárně, ale nechtěli mi ji vydat. Pokud máte slušného lékaře, může vám nechat čistou síru předepsat, alespoň tak jsem si vyložil vyjádření lékárnice. Totéž bude pravděpodobně platit i pro oxid zinečnatý.

Další nevysvětlené, či komentáře, vizte v hlavním článku.